U pacientů, kteří žádají nový posudek po odebrání řidičského průkazu požadujeme před vyšetřením doložit aktuální výpis z evidenční karty řidiče. Děkujeme za pochopení.

1/ neschopenky- ePN
Vystavujeme pouze pacientům léčeným v naší ordinaci. Dle zákona neschopenku vystavuje jakýkoliv lékař, který zjistí nemoc či stav omezující schopnost pracovat.

Pokud ambulantní specialista zjistí takový zdravotní stav pacienta, který vyžaduje klidový režim tedy pracovní neschopnost, je povinen pacientovi neschopenku vystavit (tuto zákonem danou povinnost nelze přesouvat na praktického lékaře). 
Z této zákonné povinnosti, vystavit neschopenku, jsou vyňata pouze zařízení záchranné a pohotovostní služby- LSPP
Není možná situace, aby pacienta léčil ambulantní specialista a v pracovní neschopnosti ho vedl praktický lékař.


2/ předpis léků:
Pokud Vás převzal do péče své péče ambulantní specialista- např. kardiolog, internista, neurolog, diabetolog atp. , vede po celou tuto dobu kompletně léčbu pro dané onemocnění, včetně předpisu léků až do další kontroly, zdravotních pomůcek a žádanek, včetně poukazu ke zdravotnímu transportu- tzv. poukaz na sanitku o další pro něho potřebná vyšetření.

Nepředepisujeme léky doporučené od specialistů, u který jste v péči!


3/ chirurgické potíže:
Pacienti s chirurgickými potížemi jdou přímo na ošetření na chirurgii, žádanku nepotřebují, případná pracovní neschopnost je vystavena na chirurgii NIKOLIV se vrací pacient k nám!
akutní i chronická chirurgická onemocnění:
– bolesti břicha
– onemocnění konečníku
– doléčení stavů po operacích
– čerstvé i chronické rány, popáleniny
– zlomeniny a ostatní úrazy pohybového aparátu
– odstraňování kožních a podkožních útvarů , ev pih, ev mateřských znamének, atp.
– ošetření zarůstajících nehtů atp.

Děkujeme za pochopení tým ordinace.

Vzhledem ke zvýšenému výskytu černého kašle (původcem bakterie Bordetella pertussis) si dovoluji upřesnit doporučení pro diagnostiku a léčbu.
Inkubační doba onemocnění je 5-21 dní (nejčastěji 7-10 dní). Iniciální příznaky infekce (katarální stádium, ve kterém je nakažlivost nejvyšší) jsou klinicky neodlišitelné od projevů jiných respiračních infekcí – pacienti trpí rýmou, mírným kašlem, bolestmi v krku, zánětem spojivek.

V primární péči tedy takového pacienta, nemáme-li evidenci o kontaktu s nakaženým s potvrzenou pertusí, zpravidla vyšetřovat s ohledem na etiologii nebudeme.

Přenos je převážně kapénkový, částečně i prostřednictvím kontaminovaných předmětů. Stejně jako v případě ostatních respiračních infekcí doporučujeme symptomatickou léčbu a omezení sociálních kontaktů, zejména s rizikovou populací, používání ochrany nosu a úst, časté větrání, dle stavu vystavujeme pracovní neschopnost
.
Paroxysmální stádium trvá několik týdnů, projevuje se suchým dráždivým kašlem v záchvatech, které přecházejí v zajíkání a mohou být provázené až zmodráním .

Po prodělané pertusi může dráždivý kašel přetrvávat několik týdnů až měsíců. Pro pertusi je typická přítomnost (peri)bronchitidy, vzácnou komplikací je bordetelová pneumonie nebo pneumonie zapříčiněná jinou virovou či bakteriální koinfekcí/superinfekcí. Dále onemocnění může být komplikováno epistaxí- krvácením z nosu, zlomeninou žeber, mdlobou poklesem cukru atp. Hlavním rizikem zejména u novorozenců a kojenců je nedostatečnost plic.
Kdy, u kterých pacientů a jakými metodami vyšetřovat pacienty?
Po potvrzeném kontaktu s pacientem s pertusí je u osob s jakýmikoliv příznaky respiračního onemocnění indikováno vyšetření a ve většině případů doporučena léčba antibiotiky
U pacienta s protrahovaným kašlem, nutícím ke zvracení, zhoršením stavu, zejména bez klinické odezvy na podání antibiotik ,u seniorů, chronicky nemocných, těhotných a osob s primárním či sekundárním imunodeficitem,
Jak se diagnostikuje?
V ohnisku nákazy vyšetřujeme primárně přímými diagnostickými metodami (detekce DNA pomocí PCR, případně kultivace), zpravidla PCR z výtěru z nosohltanu.
Nepřímá diagnostika (sérologie- krevní test)je pro diagnostiku akutního onemocnění spíše nepřínosné (většinou je potřeba provést 2 vyšetření v odstupu několika týdnů, tzv. párové sérum). Interpretace může být obtížná a vést k nadužívání ATB se zvýšeným rizikem navození ATB rezistence. Nebyla také stanovena ochranná hladina IgG protilátek po očkování.
Které pacienty léčit a čím?
 Osoby s prokázanou infekcí Bordetella pertussis
 Symptomatické osoby po kontaktu s nakaženým Bordetella pertusis

ATB volby je klaritromycin, v dávce 500mg 2x denně po dobu 7 dní, alternativně azitromycin 500mg denně po dobu 5 dnů. Pokud se podají antibiotika, je pacient považován za nenakažlivého po 5 dnech. Jako ATB 2. volby či při známé alergii lze použít kotrimoxazol nebo fluorochinolony (ne u gravidních).

Efekt ATB terapie na frekvenci a intenzitu záchvatů kašle nemusí být značný.
V případě doznívajících příznaků (dráždivý kašel) bez laboratorních a RTG známek akutní infekce 3 a více týdnů od jejich počátku je přínos ATB terapie minimální.
Symptomaticky volíme antitusika, benefit antihistaminik a inhalačních, ani celkových kortikoidů nebyl prokázán.
Postexpoziční ATB profylaxe kdy?
 Úzký kontakt s infikovanou osobu (do 21 dní od kontaktu)
 Neočkované či neúplně očkované malé děti, nepřeočkované ženy ve 3. trimestru gravidity,
pacienti s dysfunkcí imunity, pacienti s významným orgánovým postižením (zejména plic) NEBO osoby, které jsou v úzkém kontaktu s výše uvedenými skupinami pacientů (a hrozí tedy, že by je mohly nakazit)
 Dále lze zvážit ATB profylaxi u všech členů domácnosti pacienta infikovaného B. pertussis
Dávivý kašel podléhá v ČR povinnému hlášení.
Prevence – očkování
Základním preventivním opatřením je očkování.

Je silně doporučeno především všem těhotným ženám po 27. týdnu gravidity, a to bez ohledu na datum předchozího očkování proti tetanu (a v každé graviditě). Mezi nejrizikovější skupinu patří dosud neočkované děti do 2 měsíců věku, očkování matky chrání novorozence a dosud neočkované kojence pasivně přenesenými protilátkami. Očkování je silně doporučeno seniorům, chronicky nemocným (zejména s onemocněním plic), osobám
s primárním a sekundárním imunodeficitem a zaměstancům pracovišť pečujícím o nejvíce ohrožené osoby
Přeočkování kombinovanou acelulární vakcínou proti tetanu, záškrtu a černému kašli (Boostrix, Adacel), případně tetanu, záškrtu, černému kašli a dětské přenosné obrně (Adacel polio, Boostrix polio) doporučeno všem dospělým alespoň 1x v dospělosti. Vnímavou populací jsou všichni, prodělané onemocnění, ani očkování nezaručuje dlouhodobou ochranu.
Očkování kombinovanou vakcínou proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli (ev. + dětské přenosné obrně) patří mezi pacientem hrazená očkování, Po předchozím očkování kombinovanou vakcínou je doporučeno pravidelné přeočkování proti tetanu v intervalu 10 let nezávisle na věku.

Vakcíny nejsou tč. k dispozici, podařilo se objednat několik kusů Adacel polio, cena je 1290.- Kč, zájemci piště na email: mudr.hrabankova@seznam.cz nebo přes eServices.
ZDROJ informací web SPL

V ordinaci nově nabízím dárkový poukaz na doplňky stravy v hodnotě 500 .- Kč a 1000.- Kč.

Možná platba hotově nebo přes QR kód na recepci.
V ordinaci tč. k dispozici doplňky stravy vzhledem k velmi častým deficitům v populaci.
Suplementy jsou čisté podobě bez konzervačních a jiných přídatných látek.
Zejména vitamín D3+K2, magnesium v různých formách – pro různé účinky- doplnění energie nebo naopak zklidnění. Dále B komplex, vitamín C + zinek.
NOVINKOU jsou doplňky stravy na podporu jater a zlepšení lipidového spektra, vzhledem k epidemii „vysokého cholesterolu“.
NOVINKOU jsou kvalitní oleje v raw kvalitě konkrétně ostropestřec a černý kmín s mnoha benefity na lidské zdraví.
PÉČE o pokožku zejména suchou se sklony k atopickému ekzému.

Online komunikace s pacienty a recepty bude v nejbližších dnech opět v provozu. Omlouváme se za vzniklé komplikace, které nevznikly naší vinou.

Nově v ordinaci nabízíme tzv. ambulantní monitorování krevního tlaku

(Ambulatory Blood Pressure Monitoring – ABPM), nesprávně tzv TK Holter-není kontinuální měření tlaku

Krevní tlak představuje jeden z nejdůležitějších rizikových faktorů z hlediska kardiovaskulární, ale i celkové mortality. Jeho správné měření je nezbytné pro adekvátní management hypertenze.

Požadavek na přesnost se zde prohlubuje spolu s tím, jak se upřesňují terapeutické cíle v léčbě hypertenze. Izolované měření krevního tlaku ve zdravotnickém zařízení je však zatíženo určitou chybovostí . Průměrné hodnoty monitorace krevního tlaku jsou obvykle nižší než hodnoty naměřené v ordinaci.

Průměr ABPM za 24 hodin by neměl přesahovat 130/80 mm Hg, v noci by to mělo být méně než 120/70 mm Hg a denní průměr by neměl překročit 135/85 mm Hg.

INDIKACE:

– podezření na fenomén bílého pláště, tzv „white coat syndrom“
– vysoká variabilita krevního tlaku
– epizodická hypertenze
– nevysvětlitelné hypotenze
– rezistence k terapii hypertenze
– kontrola terapie

Více se dozvíte v tomto článku.

Jmenuji se Šárka Moravcová, je mi 38 let a jsem Vaše nová zdravotní sestra od 1.5.2023
Pocházím z malé vesničky blízko Havlíčkova Brodu.
Vystudovala jsem střední zdravotnickou školu v Havlíčkově Brodě. Po škole jsem nastoupila do domova pro seniory, kde jsem pracovala skoro 20 let.
V květnu jsem se přestěhovala do Prahy a hledala jsem jako cestou se vydat, a tak jsem nastoupila jako zdravotní sestra k MUDr. Hrabánkové.
Mým životním posláním je pomáhat druhým lidem a ve volném čase ráda sportuji. 

Nově od 29/5/2023 je nutné i v případě nemoci se do ordinace objednávat. Cestou eServices, emailem, telefonicky přes telefon 281982250, zde možno nahrát vzkaz do záznamníku.

Děkujeme za pochopení

U respiračních infekcí provádíme antigenní testy k vyloučení možné Covid-19 infekce, podle potíží pacienta provádíme i test na chřipku.

Pokud by byl potvrzena Covid-19 infekce, terapie je symtomatická včetně adekvátní vitamínoterapie a u rizikových pacientů možné nasadit dle indikačních kritérií antivirotikum Lagevrio či Paxlovid.

V případě potvrzení chřipky je také terapie symtomatická včetně adekvátní vitamínoterapie, antivirotikum Tamiflu lze napsat u rizikových pacientů dle indikačního seznamu.

Většina respiračních infekcí a vybrané bakteriání jsou SAMOÚZDRAVNÉ, obavy z tzv. „bakteriální superinfekce“ jsou přeceňované.

Odlišení virové od bakteriální infekce je relativně obtížné, ani CRP NENÍ DOSTAEČNĚ spolehlivý marker, bývá ČASTO ZVÝŠENÉ i u VIROVÝCH infekcí- chřipka, enteroviry, Covid- 19. Proto je vhodné se někdy vrátit i ke klasickému krevnímu obrazu a třeba i sedimentaci.

Virové infekce obvykle vyvolávají víceetážové či víceslizniční postižení- např.kombinace rýma, kašel, bolest v krku, zatímco bakteriální infekce bývají obvykle lokalizované, např. spálová angína, u které je lékem volby antibiotikum PNC řady.

Základní princip antibiotické terapie u akutních respiračních infekcí je vyloučit potenciálně závažné infekce.

Narůstající rezistence bakterií na antibiotika představuje závažný problém pro současnou medicínu!

např. 486 je odhadovaný počet úmrtí na infekce vyvolané multirezistentními bakteriemi (ČR 2015)

ANTIBIOTIKA jsou rozdělena na tzv:

ACCESS- jsou to relativně málo riziková antibiotika, která mají nízký potenciál pro indukci rezistence, tzv. ekologická ATB- penicilin, flukloxacilin, amoxillin, amoxicillin/klavulonát, cefadroxil, klindamycin, doxycyklin, kotrimoxazol, pivmeciliam, nitrofurantoin, metronidazol

WATCH- podání těchto antibiotik by mělo být vázané na specifické a limitované indikace-

azitromycin, klaritromycin, spiramycin, ciprofloxacin, ofloxacin, cefuroxim, cepfrozil, rifampicin a fosfomycin

RESERVE- rozhoduje ATB centrum

zdroj: BULLETIN 3/2022

Ministerstvo zdravotnictví  vydalo očekávaná mimořádná opatření, umožňující předpis antivirotik PAXLOVID a LAGEVRIO přímo indikujícím lékařem.

Od 1.1.2023  stanovilo jejich cenu a budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění při výdeji v kterékoliv lékárně na základě běžného elektronického receptu vystaveného ošetřujícím lékařem. Praktičtí lékaři i ambulantní specialisté  ošetřující pacienta s onemocněním covid-19, který je ve vysokém riziku progrese do závažného průběhu onemocnění, již tedy nebudou vystavovat žádanku, na jejímž základě  byl lék vydáván   v nemocnicích s aplikačními centry, ale vystaví přímo  elektronický recept, na základě kterého bude lék pacientovi vydán v  lékárně

Pacient s vysokým rizikem je definován jako ten, kdo splňuje alespoň jedno
z následujících kritérií:
• index tělesně hmotnosti (BMI) > 35 kg/m2,
• chronické onemocnění ledvin v dispenzarizaci, klasifikace CKD 3 – CKD 5
(resp. snížení clearance kreatininu pod 60 ml/min, včetně dialyzovaných osob),
• jaterní cirhóza,
• diabetes mellitus léčený perorálními antidiabetiky (PAD) či inzulínem,
• primární nebo sekundární imunodeficit, imunosupresivní léčba, tedy zejména

• transplantace solidního orgánu nebo transplantace kostní dřeně,
• onkologické nebo hemato-onkologické onemocnění s aktuálně probíhající
  léčbou,
• biologická léčba,
• monoterapie kortikosteroidy v denní dávce vyšší než 0,2 mg/kg/den
  prednisonu (nebo ekvivalentu takové dávky při použitíjiného kortikosteroidu),
  • chronické plicní onemocnění v dispenzarizaci
• chronická obstrukční plicní choroba na pravidelné farmakoterapii,
• intersticiální plicní onemocnění,
• obtížně léčitelné bronchiální astma na biologické léčbě,
• plicní hypertenze,
• cystická fibróza,
• obstrukční a centrálníspánková apnoe,
  • trombofilnístav v dispenzární péči, zejména
• primární trombofilie (D68.5): rezistence aktivovaného proteinu C (Leidenská
  mutace faktoru V), nedostatek antitrombinu, proteinu C nebo proteinu S,
  mutace protrombinového genu,
• jiné trombofilie (D68.6): antikardiolipinový syndrom, antifosfolipidový syndrom,
  přítomný lupus koagulant,
• opakovaná tromboembolická příhoda v anamnéze,
  • neurologická onemocnění ovlivňující dýchání,
  • věk > 65 let,
  • věk > 55 let a současně alespoň jedno z níže uvedených kritérií:
• léčená arteriální hypertenze,…
• zdroj: splcr.cz